Relationship between somatic cell count and lactose content in milk of various species of mammals

Abstract

Počet somatických buněk (PSB) je ukazatelem zdravotního stavu mléčné žlázy laktujících samic savců, tedy výskytu poruch sekrece mléka, resp. mastitid. Laktóza (L) je specifický výtvor mléčné žlázy. S mastitidou a rostoucím PSB může být laktóza redukována. Zdravotní stav mléčné žlázy je významným faktorem kvality mléka. Proto je významné monitorovat zdravotní stav mléčné žlázy pro možnost prevence, popřípadě léčby poruch sekrece mléka. Mléčný trh se rozšiřuje o specifické produkty. Je tedy významné kontrolovat pravidelně zdraví mléčné žlázy u více druhů hospodářských zvířat. Cílem této práce byla analýza vztahu mezi PSB a laktózou u různých druhů včetně lidského mléka. Bylo analyzováno sedm souborů individuálních a bazénových vzorků mléka (n = 479, 479, 345, 80, 90 a 102) na PSB a obsah laktózy. Tři soubory byly mléko kravské, po jednom pak kozí, ovčí a humánní mléko. Vzorky byly specifikovány s ohledem na chov, plemeno a faktory laktace. Vztahy v kravském mléce byly použity jako referenční pro vzájemné srovnání. Vztahy byly hodnoceny pomocí lineární regrese po logaritmické transformaci výsledků PSB. Průměrné PSB (geometrické průměry) byly zřetelně nižší u kravského (62, 99 a 81 103 . ml-1) a lidského (103 103 . ml-1) mléka v porovnání k malým přežvýkavcům (kozy 3 509 a ovce 609 103 . ml-1), zejména k mléku kozímu. Podle známých fyziologických předpokladů byly průměrné obsahy laktózy nižší u malých přežvýkavců (kozy 4,36 % a ovce 4,42 %) v porovnání k referenčním hodnotám kravského mléka (4,95 %, 4,97 % a prvotelky 5,10 %) a vyšší u mléka humánního (5,77 %). Obsah laktózy u krav plemen České strakaté a Holštýn negativně koreloval k PSB (resp. log PSB) zhruba ve stejných relacích (-0,36 P < 0,001 a -0,33 P < 0,001) u všech laktací a v profilu celé laktace. Obsah laktózy u prvotelek plemene České strakaté koreloval s PSB (resp. log PSB) také negativně a zřetelně těsněji než u krav na všech laktacích celkem (-0,49 P < 0,001). V daném případě to znamená, že 23,9 % variací v obsahu laktózy bylo podmíněno variabilitou v PSB. Vztah PSB×L byl u kozího (Bílá krátkosrstá) mléka (-0,35 P < 0,01) v dobré relaci k výsledkům v kravském mléce. Vztah PSB×L byl u ovčího (Cigája) mléka (-0,51 P < 0,001) zřetelně těsnější v porovnání k mléku kravskému nebo kozímu a odpovídal nejtěsnějším literárním hodnotám pro mléko kravské a předchozím hodnotám pro ovčí (-0,56 a -0,58). 25,8 % variability v laktóze tak bylo vysvětlitelných prostřednictvím variací v PSB. Nižší průměrný PSB v humánním mléce oproti mlékům malých přežvýkavců a zároveň srovnatelný k mléku kravskému nevykázal významný negativní vztah ke koncentraci laktózy. Naopak tento vztah byl pozitivní (r = 0,31 P < 0,01) pro log PSB. Pro původní hodnoty PSB byl vztah nevýznamný (r = 0,08 P > 0,05). U humánního mléka tedy překvapivě nebyl nalezen vztah mezi PSB a L srovnatelný k ostatním druhům savců. Tento fakt by mohl být vysvětlitelný skutečností, že všechny vzorky s vyšším PSB (> 300 103 . ml-1) v humnánním mléce byly bakteriologicky (mastitidně, infekčně) negativní. Podobně jako u kravského mléka, tak u mléka malých přežvýkavců (koz a ovcí), na rozdíl od mléka humánního, lze použít znalosti vztahu mezi PSB a laktózou při analýzách v rutinních monitorovacích systémech (kontrola mléčné užitkovosti s individuálními vzorky mléka a kontrola kvality mléka s bazénovými vzorky) ke zlepšení screeningu, interpretace výsledků a řízení prevence výskytu produkčních poruch sekrece mléka. Mohou tak být pomocí uvedených výsledků zkvalitněna rozhodovací schémata příslušných algoritmů, resp. programových řešení praktického monitoringu zdraví mléčné žlázy.